Král Krysa - témata

hierarchie

Od úvodní kapitoly víme, že v anglické armádě se přísně dodržuje hierarchie, jejíž odraz je právě i ve vězení: důstojníci mají "lepší" baráky, více jídla. Vojáci musí dodržovat subordinaci i v podmínkách tábora, salutovat, oslovovat se pane, přestože jsou všichni zajatci a všem hrozí smrt. Důstojníci jsou obvykle šlechtického původu, svoje postavení si nezasloužili výkonem v armádě, ale tím, komu se narodili. Oproti tomu King je pouhý desátník, nízká šarže, která ale dokáže v táboře přežívat lépe než ostatní, všichni mu to závidí, a pokud mohou, dávají mu svoji nadřazenost najevo.
"Plukovník Brant zachrochtal a sešpulil rty. "Velice správně, ještě štěstí, že jsem šel kolem. Nemůžeme si dovolit rvačku důstojníka s řadovým vojákem." Opět mrkl ze dveří na Krále. Nenáviděl ho a toužil po jeho cigaretě. "Zatracený chlap," opakoval a na Greye se přitom neohlédl. "Nemá disciplínu. Jako všichni Američani. Je to sebranka. Představte si, oni říkají svým důstojníkům křestními jmény!" Vytáhl obočí. "A důstojníci hrají s mužstvem karty! Bože můj! Jsou horší než Australani - a jaká je to pakáž. Hnus. V indické armádě to bylo jiné, co?""
(15)
Z úryvku vidíme, jak stavovsky je rozdělena anglická armáda, která je ale zase obrazem anglické společnosti. Opravdu jsou šlechtici něco víc?

Petr byl vychováván v kastovní anglické společnosti. Proto Královi dlouho nerozuměl. Na konci ale říká Greyovi, že díky Královi pochopil, že lidé, nebo přesněji "muž je muž, ať je jeho původ jaký chce."

závist

Královi závidí všichni. On má totiž to, co oni ztratili - čest, důstojnost, jídlo, postel, sílu, oblečení i boty.

život v zajateckém táboře

  • muži trpí nemocemi, zejména úplavicí a střevním tyfem, malárií, podvýživou, kvůli nedostatku vitamínu C trpí nemocí beri-beri, kvůli které většinou oslepnou, jako prevenci proti této nemoci dostává každý muž 1 vajíčko týdně

  • všude jsou mouchy a moskyti

  • zapáchají, protože se nemohou umývat

  • hlad, červi v jídle (jedna z postav měla v době zajetí 144 kg a nyní jen 66 kg na výšku 201 cm)
    strana 21
    Dnes byla žraločí polévka - aspoň jeden žralok byl kousek po kousku rozkrájen do polévky pro deset tisíc lidí. Byla teplá, se slabou rybí příchutí, a byly v ní kousky lilku a zelí, padesát kilogramů na deset tisíc lidí. Hlavní součástí polévky bylo červené a zelené listí, hořké, ale výživné, které se pečlivě pěstovalo v zahradách tábora. A pak už jenom sůl, koření kari a pepř chilli.
    Koflík polévky na muže. Z rýže se kouřilo. Dnes to byla jávská rýže, jejíž zrnka se nelepila jedno na druhé, nejlepší rýže na světě. Koflík na muže. Hrneček čaje.
    ... příděl rýže zůstává dvanáct a půl deka na muže a den...

  • nedostatek léků na tropické a jiné nemoci

  • strach, například když si předávají zprávy o postupu spojenců, bojí se, že je Japonci uslyší a budou je mučit, strach z Greye, který byl ochotný je za porušení táborových pravidel okamžitě udat Japoncům, což by znamenalo jistou smrt

  • pospolitost - nikdo nemohl přežít úplně sám, museli si pomáhat, nejčastěji ve tříčlenných skupinkách, které společně kradly, vařily, hlídaly se, sám byl jen Král

  • neustálé nebezpečí - prohlídky osobních věcí, cokoli, co není napsané na seznamu majetku, se považuje za ukradené a je to důvod k potrestání, korejští strážní hledají rádio, muži jsou nuceni několik hodin stát na slunci

  • pracovní povinnost - muži pracují na zahradě, mají směny, budují v džungli letiště

  • všichni prodávají cenné věci, které mají, aby za ně nakoupili jídlo a léky, ale třeba také slepice, o které se mohou dál starat a jíst jejich vajíčka mimo pořadí

  • nedůvěra, všichni si své věci schovávají a v rámci své malé jednotky je hlídají, například Marlowova jednotka má železnou zásobu konzerv zakopanou v zemi

  • disciplína, kterou důstojníci udržují, má ale za hlavní cíl udržet u mužů zdravý rozum, kázeň pomáhá přežít

  • společná latrína - díry v zemi, otevřená, 20 řad jam, třicet v každé řadě, žádné soukromí, neustálý průjem, museli se naučit používat vodu namísto toaletního papíru

  • všichni se snaží něco prodat, nebo "osvobodit", každá jednotka má svého muže na šmelinu, Král je z nich ale nejlepší, pořádají tajné cesty do vsi, kde se snaží nakoupit to, co nemají. Ti, kteří už nemají co prodávat a za co nakupovat, si musí vystačit jen s oficiálním přídělem, ale ten je velmi malý

  • postele jsou plné blech a hmyzu, muži je jednou za pár dní vynášejí ven a pálí pod nimi listí, aby blechy a hmyz vyhubili, nohy postelí byly postavené do plechovek s vodou, aby žádný hmyz nemohl ze země vylézt nahoru

  • v táboře jsou muži všech vyznání, každý týden se tam koná mše pro jinou církve, tolerance je tam veliká

  • mají pracovní skupiny, nosí dřevo do kuchyně, sbírají šváby, kteří jsou zdrojem proteinu pro nemocnici atp.

  • ani dozorci si nejsou všichni rovni, někteří ze strážných spolupracují s vězni, jiní ne, všichni se bojí Japonců, kteří s Korejci zacházejí velmi špatně, z ostrova není kam utéct, takže zajatci se při práci venku nemusí moc hlídat, nemají prostě kam utéct, strážní tak často spí a své povinnosti si plní jen velmi laxně

  • jídlo je posvátné, kdo ukradne jídlo, je druhými zabit, jídlo ale kradou všichni, dokonce i důstojníci odpovědní za vydávání přídělů (mají falešná závaží), v tomto smyslu je Grey sympatický, protože když se to dozví, nenechá se uplatit

  • šmelina - Král není jediný, kdo v táboře prodává věci a dojednává obchody, každá národnost má svého šmelináře, Král je z nich jen nešikovnější, na druhou stranu například neobchoduje s léky, to dělají šmelináři od Australanů. A například právě Timsen nemá potřebu léky někoho vydírat nebo na nich přemrštěně vydělávat, svým způsobem považuje za svoji povinnost léky shánět.

  • dopisy, za celou dobu - 4 roky zajetí - mohli napsat jen 3x a nikdo neví, zda jejich dopisy byly odeslány. Oni sami dostávají dopisy 2x za rok, ale ne všichni, jen naprostý zlomek z nich. Neustále přemýšlejí o tom, co se děje s jejich blízkými.

  • práskači, vždy se najde nějaký zrádce, který za trochu jídla navíc udá své kamarády. Král si několik z nich platí proto, aby naoko udávali jeho a on tak měl pohyb policistů pod kontrolou. O jiných donašečích ale neví a tresty jsou vysoké, všichni se jich bojí, protože v konečném důsledku znamenají smrt. Japonci hledají zejména rádio.

rozdíly ve zvycích národů

  • muži se musejí srovnat s tím, že v každém národě jsou jiné zvyky a pravidla
  • Angličané pohrdají Američany pro jejich uvolněné mravy (američtí vojáci svým důstojníkům říkají jménem), Američanům se zase nelíbí upjatí Angličani. Grey například nesnáší Australany kvůli jejich hře panna-orel, při níž se často hádají a podobně.
  • Japonci zajatci pohrdají, protože se nechali zajmout, považují je za zvířata a tak s nimi i jednají, čestný muž a voják by se přece zajmout nenechal
  • když Japonci najdou v jednom z baráků rádio, odvedou vojáky, jejichž pryčna to byla, do vězení mimo tábor, tedy na smrt, ale zároveň s nimi zacházejí velmi zdvořile, protože uznávají, že tito muži jsou opravdovými hrdiny, prokazují jim velkou čest
  • když Král obchoduje se strážnými, což je ale zákony zakázáno, musí přistoupit na jejich "hru", smlouvá, používá obratně slova o čestných mužích, bídných Číňanech a podobně
  • Marlowe nechápe Krále, říká, že Američan je pyšný na svoji schopnost vydělávat peníze, Angličan je pyšný na své odhodlání dát se zabít za vlajku

vztahy a sex v táboře

  • několikrát zmiňuje homosexuální vojáky, vždy s odporem, jeden hraje divadlo, chrání se před ostatními, druhý pracuje v nemocnici, díky svému tělu, které "občas zapůjčí" má lepší jídlo i cigarety, podobné vztahy byly v armádě trestány, tady se tiše tolerují
  • když jednoho z vojáků přistihli při krádeži jídla, odvrhli ho a ještě večer ho našli utopeného v latríně
  • Sean hraje divadlo a v tom samé ženské role, myslím, že je šťastný, že konečně může být "ženou", což by za normálních podmínek nemohl, homosexualita byla dlouho v Evropě i Americe trestná. Petr to zpočátku nechápe. Na konci války se od Seana muži zase odvrhnou, už mu nenadbíhají, protože se těší na své ženy, které mají doma, Sean ví, že už nebude smět chodit v ženských šatech, že mírový svět jeho homosexualitu nebude tolerovat, spáchá sebevraždu
  • někteří se mohou tajně stýkat se svými ženami a dětmi, jiným je to zakázáno, všichni ale touží po svých rodinách, Král má milenku ve vesnici

životní volby, morální dilemata

  • Marlowe si uvědomuje, že Král se pohybuje hodně na hraně čestného života, mnohdy za jeho hranou
  • sám si ale musí vybrat, zda bude Královým přítelem, či nikoli. Uvědomuje si, že Krále potřebuje, aby on a jeho malá jednotka přežili, chápe, že volba mezi ctí a životem je opravdu velmi těžká, zvlášť, když se musí rozhodovat i za někoho jiného
  • nejen Marlowe je neustále zmítán pochybnostmi, zda jedná čestně a správně, i ostatní. Například diamant, jehož prodej zabírá dvě části knihy, patřil původně vojákovi, který kradl jídlo, a když ho jednotka odvrhla, spáchal sebevraždu. Diamant našel jeho kolega a nechal si ho, teď si vyčítá, že možná způsobil kamarádovu smrt - co když onen voják zjistil, že ho nejen odvrhli vlastní muži, ale že přišel i o poslední cennou věc, kterou měl, co když ho to donutilo k sebevraždě - a jeho kolega je tak vinen jeho smrtí. Je rád, že i jemu diamant nakonec ukradli, i když ho přitom zbili a je ošklivě potlučený, fyzická bolest ulevuje jeho svědomí.

víra

  • v táboře jsou zastoupeny různé církve, jsou k sobě vzájemně tolerantní a tolerují i ty, kteří už víru ztratili
  • když v závěru Petr bojuje s bolestí a hrůzou, že mu amputují ruku, vykřičí svoji nevíru v boha, vidí ho jako maniaka, sadistu a šílence, vyjmenovává, čeho všeho se církev v minulosti dopustila

krysy

  • Král chová krysy a krmí jimi potom nenáviděné důstojníky, krysy mají vlastní společenství, jsou chytré a agresivní
  • nejsou ale lidé v táboře také krysami? Japonci? Dozorci? Vězni? Nechovají se jako krysy?
  • krysa je v lidské společnosti symbolem zrady, člověka vyhnaného ze společnosti, je jím Král?
  • nejsou krysami důstojníci v kuchyni, kteří dlouhé měsíce okrádají své vlastní vojáky o potraviny?

kulturní střety podruhé

Britové x Američané

  • Britové se drží hierarchie, Američané ctí individualismus
  • Britové: pevná třídní struktura, důraz na hodnost, kázeň, tradici. Důstojník má být důstojníkem za všech okolností - i v hadrech a s úplnavicí
  • Američané zastoupení Králem: pragmatismus, improvizace, důstojník je jen funkce, pokud neumíš přežít, jsi slabý, i když jsi kapitán
  • Britům připadá Král drzý, amorální. Američanům připadá britská pýcha směšná a neefektivní
  • Britové často trvají na morálních pravidlech - raději budu hladovět, než aby kradli nebo obchodovali.
  • Američané berou věci prakticky - přežít je priorita, pokud to znamená obchodovat s krysím masem, proč ne.
  • Clavell neříká, že jedna strana má pravdu, jen ukazuje, jak moc záleží na úhlu pohledu. Král porušuje pravidla, ale díky němu mnozí žijí.
  • Britové jsou více formální, americký přístup je orientovaný na výsledek.

Japonci

  • jsou přísní a krutí, ale nikoli impulzivně, jejich násilí je součástí systému
  • tresty nejsou osobní, ale rituální, brutalita má logiku v jejich pojetí pořádku a cti
  • Japonci bijí a zabíjejí, ale ne z nenávisti, nýbrž jako správci systému
  • s Japonci se nelze domluvit
  • i když jsou překladatelé, pojmy jako čest, spravedlnost či pořádek mají pro Japonce zcela jiný význam než například pro Američany

Místní obyvatelstvo

  • Indové, Malajci, Tamilové - jsou zprostředkovatelé - dodávají potraviny, tajně pomáhají
  • umí se pohybovat mezi světy západními i východními, chápou Brity i Japonce, ale nejsou ani na jedné straně

Clavell neodsuzuje ani jednu kulturu, ale ukazuje, jak rozdílné pohledy na svět mohou vést k nepochopení, odcizení, ale i respektu a obdivu. Otázka pak zní, co je tedy civilizace a co zůstane, když se vše rozpadne.

Předchozí

Král Krysa - přehled

Další

Král Krysa - ukázka 1